Do jídelníčku patří zejména čerstvé potraviny.
Vybrat z mrazničky pizzu, rybí prsty či hranolky, hodit do trouby a dokud se oběd zahřeje či zapeče, ještě stihnout něco dopsat na počítači nebo dokončit online poradu.
Takto to určitě vypadá v téměř každé domácnosti. Pokud se však příliš často spoléháme na rychle připravená jídla z polotovarů, riskujeme zhoršené zdraví a zbytečné kilogramy navíc.
V současném období práce z domu a domácího vyučování, které přirozenému pohybu velmi nepřejí, bychom si měli mnohem více všímat, což nám skončí na talíři. Zejména u dětí.
„Zastoupení průmyslově nezpracovaných, tedy skutečných potravin by ve stravě dětí mělo být na úrovni 70 až 80 procent,“ říká nutriční specialistka Barbara Sviežená.
„Problémem je, že v rodinách se konzumuje hodně zpracovaných potravin, čímž se šetří čas,“ dodává.
„Vyrůstá tak generace obézních dětí, které mají diagnózy, jaké byly běžné po čtyřicítce či padesátce. Na Slovensku máme také obrovskou spotřebu slazených nápojů a sladkostí.“
Nadváha u dětí je častější
Pokud k oblíbenosti polotovarů v slovenská domácnostech přičteme nedostatek pohybu v čase školní výuky na dálku, riziko obezity u dětí roste.
Podle nedávné studie Institutu pro veřejné otázky o distančním vzdělávání až 75 procent rodičů označilo v průzkumu za jeden z hlavních problémů nadměrné vysedávání dětí před počítačem, smartphonem či tabletem.
Více než polovina z dotázaných (57 procent) poukázala na nedostatek pohybu a zdravotní problémy dětí s tím spojené.
